Gail Parentová: Sheila Levinová zemřela a žije v New Yorku
Sheila jako většina mladých dívek sní o hodném muži, krásné svatbě a rodinném životě. Má to všechno perfektně promyšlené, ovšem je v tom to háček. Pořád se jí nedaří potkat někoho vhodného. A když se ani během studií na vysoké škole s nikým vážně neseznámí (a jak ji varuje matka – po škole to bude mnohem, mnohem těžší), začíná panikařit. Moc jí v tom nepomáhá ani nastupující sexuální revoluce, ani pár kilo navíc, kterých se nemůže zbavit. Její požadavky jsou nepřímo úměrné jejímu nízkému sebevědomí. Její budoucí muž musí dělat něco tvůrčího, ale zároveň musí mít řádné příjmy, takže… „mohl by být třeba malířem a přes den spekulovat na burze.“
Po studiích si pronajme s kamarádkou byt na Manhattanu, kde žije cílová skupina ženichů, začíná pracovat a nepřestává hledat.
I když se příběh odehrává za oceánem a v 60. letech minulého století, četné situace, které Sheila a její naopak velmi krásná a štíhlá kamarádka prožívají, vám budou připomínat něco, co jste možná také prožili vy nebo vaši kamarádi, rodiče, děti. Navíc je to podáno velmi vtipně s prvky černého humoru, který si v české kotlině tak hýčkáme.
Výbor povídek: PRAHA NOIR
Je-li kachel základní jednotkou kamnářského řemesla, je povídka rozhodně základní jednotkou řemesla literárního. Kdo ji nezvládne, neměl by se pouštět do ničeho většího.
Žánr noir má svou domovinu ve Spojených státech, v Evropě byla vždy jeho základnou Francie. České prostředí je v tomto ohledu specifické a přidává k němu jako další příchuť vůni mystiky. A Praha? Ta je pro žánr noir jako stvořená.
Pavel Mandys uspořádal v rámci světového projektu noir čtrnáct povídek českých spisovatelů. Chaim Cigan, Martin Goffa, Irena Hejdová, Michaela Klevisová, Štěpán Kopřiva, Ondřej Neff, Jiří W. Procházka, Markéta Pilátová, Petra Soukupová, Michal Sýkora, Petr Stančík, Petr Šabach, Kateřina Tučková a Miloš Urban vytvořili sbírku, jejímž ústředním motivem je Praha, její zločiny, záhady i tajemství.
Je to dobré čtení. Barvité, temné. Obzvlášť ke kamnům v čase, ve kterém zpívá v komíně meluzína, venku se čerti honí a za chvíli vám každé zapraskání polena bude připadat jako výstřel a odlesky plamenů na stěně vyčarují temné postavy z ještě temnějších příběhů. Báli jsme se, ale bylo to příjemné.