Text | Marta Jastrebnická
Foto | archiv Kolem kamen
Ilustrace | Petra Žabová
Nedávno všechny příznivce topení v krbech a kamnech překvapila, a možná i poněkud vyděsila zpráva, že Evropská unie v budoucnu zakáže také topení dřevem. Nevíme, kde se taková zpráva vzala a jak k tomu kdo dospěl, ale prostě a jednoduše to není pravda.
Stručná odpověď je, že vám nikdo dřevem topit nezakazuje a zakazovat neplánuje. Pokud máte spotřebič splňující aktuální emisní normy a dbáte na pravidelnou údržbu, nemáte se čeho obávat.
Tím bychom také mohli skončit, ale domníváme se, že trochu více informací k této problematice vás možná bude zajímat, protože určitý vývoj v této oblasti přeci jen nastal a nastává. A při současné mezinárodní situaci lze jistě předpokládat, že topení dřívím bude mít ještě významnější podíl v ekologických obnovitelných zdrojích, než původní Green Deal plánoval.
Začneme trochu zeširoka a řekneme si něco ke stále častěji skloňovanému termínu Green Deal (Zelená dohoda), který byl v této souvislosti nejvíce zmiňován. Trochu to totiž vypadá, že o něm všichni mluví, ale nikdo přesně neví, co se vlastně navrhuje. Upřímně se zase tak nedivíme, neboť studovat prameny z EU je dost nezáživné a zdlouhavé. Chvíli jsme se potýkali s poněkud komplikovaně psanými zákony EU, ale nakonec jsme našli, co jsme potřebovali. Ať už si o plánech Evropské komise a „Zelené dohody“ z roku 2021 myslíte cokoli, zákaz topení dřevem tam nenajdete. Jde především o to, jak dřevo zpracovávat a hospodařit s ním – viz níže krátká ukázka ze zdrojů EU:
Proč vlastně Green Deal? Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. K jejich překonání vznikla Zelená dohoda pro Evropu, která má Unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde se do roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů. V červenci 2021 předložila Evropská komise balíček návrhů na transformaci hospodářství, jenž má napomoci dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Evropský parlament a členské státy jednají o přijetí balíčku právních předpisů pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030.
Komise proto navrhuje obnovit evropské lesy, půdu, mokřady a rašeliniště. Tím se zvýší absorpce CO2 a naše životní prostředí bude vůči změně klimatu odolnější.
„Je stěžejní, abychom při budování udržitelné a klimaticky neutrální ekonomiky optimalizovali využívání dřeva v souladu se zásadou kaskádového využívání, zejména prostřednictvím tržních pobídek. To znamená, že dřevo by mělo být v co největší míře využíváno pro výrobu materiálů a produktů s dlouhou životností s cílem nahradit jejich ekvivalenty z fosilních zdrojů, které jsou velmi náročné na uhlík, například v budovách a nábytku, ač je třeba uznat, že ne všechno dřevo je pro tento účel vhodné. Inovace ve zpracování v této oblasti mohou rovněž zajistit biologický materiál a produkty s nižší environmentální stopou než jejich ekvivalenty z fosilních zdrojů.
Bioenergie na bázi dřeva je v současné době hlavním zdrojem obnovitelné energie s 60% podílem na dodávkách obnovitelné energie v EU. Aby mohl být splněn cíl snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030, budou muset členské státy výrazně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie. Bioenergie bude v této skladbě zdrojů nadále hrát významnou úlohu za předpokladu, že biomasa bude produkována udržitelným způsobem a účelně využívána v souladu se zásadou kaskádového využívání a s ohledem na cíle Unie týkající se propadu uhlíku a biologické rozmanitosti, jakož i na celkovou dostupnost dřeva v rámci mezí udržitelnosti s ohledem na cíl do roku 2030.
Je třeba specifikovat, jak uplatňovat zásadu kaskádového využívání v případě biomasy, zejména pokud jde o to, jak minimalizovat používání kvalitní kulatiny pro výrobu energie.
Zdroj: eur-lex.europa.eu
Stručně řečeno:
Dřevo jako biomasa určená k topení není a nebude (ani snad nemůže být) zakázáno. Je třeba chránit rozsáhlé evropské lesy, které absorbují CO2 a zvyšují tak kvalitu životního prostředí. Aby lesy mohly být chráněny, je třeba využívání dřeva jako obnovitelného zdroje zlepšit. Zpřísnit a minimalizovat používání kvalitní kulatiny pro výrobu energie. Nebude poskytována podpora na výrobu energie z pilařské kulatiny, dýhařského dřeva, pařezů a kořenů, protože tyto technologie zatěžují emisemi bilanci CO2. Je třeba zajistit účelnější využití energie z dřevěné biomasy prostřednictvím omezení státní podpory pro elektrárny.
A co z toho tedy vyplývá pro nás, běžné smrtelníky a příznivce krbů, kamen a kachlových staveb?
Opravdu se budeme muset zamyslet nad tím, čím a v čem topíme, a také jak. V současnosti jistě nehrozí nedostatek palivového dříví, neboť vykácení kůrovcových lesů přineslo mnoho metrů palivového dříví za pěkné ceny. Není jistě od věci udělat si nějaké zásoby. Ne každý má ovšem tolik místa pro skladování dříví. Také to ale není potřeba. Jak už jsme zde několikrát psali, nejvhodnější stáří dřeva pro topení v krbech a kamnech je 2-3 roky.
Topit mokrým, čerstvým dřívím, na kterém ráno ještě zpívali ptáci, je prostě špatně. Na to majitelé krbů a kamen přijdou relativně brzy: Mokré dříví nehoří, jen čadí, smrdí a nehřeje. Navíc vám sousedé opravdu nepoděkují, protože zamoříte okolí široko daleko a především také svoji zahradu a dům. Kdo to má dýchat? Zanese vám kamna, kouřovody a komín. Kouzlo ekologického hoření je pryč, úspora a radost z topení žádná.
Pořídit si zásoby na příštích 20-30 let ale také nemá smysl, jak už jste se dočetli výše, dřevo po několika letech začíná tlít a trouchnivět a nemá už takovou vydatnost při hoření v kamnech. Vlastně už trochu „hoří“ samo – tlení a trouchnivění je pomalé spalování. Proto je třeba si spočítat, kolik metrů dřeva za rok spálíte, a vynásobit 2 až 3 – dle velikosti pozemku – a potom už jen postupně ubírat a zase přidávat.
Topit opravdu jen dřevem. Tedy opravdovým dřevem nebo dřevní hmotou. Jakmile přihodíte do kamen rozštípanou dřevotřískovou skříňku, jste rázem mimo ekologické spalování. Asi vám to udělá radost, protože se zbavíte starého krámu, pěkně se ohřejete, neboť lepidla dávají pěkný žár. Prostě spálíte v kamnech cokoli, co alespoň trochu hoří včetně papírových plenek vašeho dítěte – vždyť je to vlastně bioodpad, že. Chvilku to bude smrdět, ale pak to bude pryč. Problémem je, že když takto budete topit často a bude vás víc, nelze mluvit o ekologickém topení. A vašim kamnům a komínu to také vůbec neprospěje.
Samostatnou kapitolou je prach a prachové částice, které vznikají při topení dřevem. Ano, vznikají, proto je třeba udržovat komíny, kamna a okolí v čistotě, a prach tak minimalizovat. Jinak v podstatě každou činností vzniká něco, co není úplně ideální. Vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete, jídlo, které jíte, oblečení, které si oblékáte, auto, kterým jezdíte atd. – všechno to obsahuje do určité míry nějaké škodliviny. Jak říká maminka mé kamarádky, majitelka lékárny a vášnivá bylinkářka – všechno jsou to v podstatě jedy, záleží jen na dávkování.
PS: Aby toho nebylo málo, koncept tohoto článku vznikal na začátku roku 2022, tedy ještě před tím, co způsobili nenasytní Rusové. Od okamžiku jejich vpádu na Ukrajinu se velice rychle proměnil náš pohled na svět. Ne, neradujte se. Zelená dohoda není mrtvá. Je ale jisté, že se i pohled na ni změní. Už teď je celkem jasné, že koncept udržitelné energie, postavený z větší části na dovozu levného ruského plynu, jak jej prosazovalo především Německo, je neudržitelný.
O to víc ale do popředí vystupuje potřeba dobrého hospodaření a využití lokálních zdrojů. Do hry se na jedné straně vrací jaderné zdroje výroby elektřiny. Na straně druhé, především díky extrémnímu růstu cen energie, se neuvěřitelně zvedá poptávka po způsobech nezávislého lokálního topení. Jestli v minulosti kamnáři nestíhali, tak nyní už je to skutečný kamnářský Armagedon. Výrobci jedou naplno a dodávka kvalitního topidla už není otázkou týdnů, ale měsíců, v případě kvalitních staveb možná i let.
Zároveň s tím roste výrazně i poptávka po skutečně kvalitních topidlech, která budou i do budoucna splňovat zpřísňující se limity a budou úsporná i v otázce spotřeby dřeva. Topení dřevní hmotou je pořád nejekonomičtějším i nejekologičtějším způsobem topení. Ale všechno má své hranice. Studie uvádějí, že do výpočtů CO2 neutrality je třeba započíst třeba i přepravu dřeva. Tady je současná hranice někde kolem 150 km a stále klesá. Je tedy jasné, že není důležité jen sehnat kvalitní kamna, ale stále častěji i zdroj dřeva v rozumné vzdálenosti. Ten, kdo koupí dřevní hmotu v Čechách, odveze ji na štěpkování do Polska a následně štěpku prodá v Holandsku, planetě moc nepomůže.
Green Deal nám nic nenařizuje, spíš obecně doporučuje, že by bylo dobré vrátit se zpět ke kořenům. Využívat lokální zdroje, starat se o přírodu, chovat se ekonomicky, používat selský rozum, tak jak to dělali naši předkové. My o tom sáhodlouze diskutujeme, uraženi tím, že nám někdo něco doporučuje, a přemýšlíme o tom, jestli budeme spíš proti nebo pro a jestli se takový závazek nedotkne příliš našeho pohodlí a komfortu. Před pár týdny udělal Josif Vissarionovič Putin tohle rozhodnutí za nás, jak už to diktátoři dělávají.
Ekologická bilance
Když dřevo roste, spotřebovává oxid uhličitý z atmosféry. V případě spalování dřeva CO2 naopak do ovzduší uniká. Tedy pokud se za rok spálí jen tolik dřeva, kolik ho v lese znovu vyroste, pak jeho spalování nevede k žádné změně objemu CO2 v atmosféře.
Během růstu dřeva se do něho váže přesně tolik oxidu uhličitého, kolik se poté uvolňuje při jeho spalování. Jestliže ke spalování dřeva nedojde a stromy trouchniví v lese, děje s v principu úplně to samé. Tlení je totiž svým způsobem pomalé spalování.
Ovšem vědci a ekologové došli k závěru, na kterém přeci jen něco bude. Pokud bychom totiž chtěli zařadit dřevo do klimaticky neutrálního paliva, není to tak úplně jednoduché. Musíme k tomu ideálnímu hoření přidat další činnosti a také informace o trvalosti ukládání uhlíku v lesích a půdě a přepravu dříví. Velmi často při využívání dřeva jako biomasy není zahrnuto do ekologických výpočtů odlesňování rozsáhlých ploch nebo doprava na příliš dlouhé vzdálenosti, kvůli čemuž vzniká další obrovské množství emisí skleníkového plynu – oxidu uhličitého.
Všimněte si důležité části definice: „Pokud se za rok spálí jen tolik dřeva, kolik ho v lese znovu vyroste, pak jeho spalování nevede k žádné změně objemu CO2 v atmosféře. Nesmí být tedy porušena rovnováha, neboť nejen že by došlo k nárůstu CO2, ale mohli bychom si tady také lesy vykácet tak, jak se to podařilo některým již zaniklým civilizacím.“
| DRUH DŘEVA | DUB, BUK,
JASAN |
JAVOR,
BŘÍZA |
JEDLE, BOROVICE,MODŘÍN |
SMRK |
| výhřevnost na prostorový metr při 15% vlhkosti | 1906 kWh | 1799 kWh | 1533 kWh | 1348 kWh |
| výhřevnost na prostorový metr v % u bukového dříví | 100% | 94% | 80% | 71% |
| výhřevnost na prostorový metr v % u smrkového dříví | 141% | 133% | 114% | 100% |
| 1 m3 dříví při 15% obsahu vody nahradí tolik litrů topného oleje | 190 litrů | 180 litrů | 150 litrů | 135 litrů |
| 1 m3 bukového dříví při 15% obsahu vody je možné nahradit tímto: | 1,0 m3 | 1,1 m3 | 1,2 m3 | 1,4 m3 |
Vlastnosti různých druhů dřeva při spalování
- bukové a dubové dříví – je obvykle považováno za „nejlepší“ palivo, proto je ale také nejdražší. Je ho možné nahradit jinými druhy dřeva. Silně žhaví a tím dává stejnoměrné, dlouhotrvající teplo
- javorové, jasanové, březové dříví – toto dříví hoří podobně jako buk
- smrkové, borové, modřínové dříví, jedle – toto dříví podpaluje snadno, hodí se tedy k zatápění. Kromě toho vyvíjí rychle vysoké teploty. To je právě důležité u zatápění, protože topeniště se má co nejrychleji ohřát, aby spalování probíhalo čistě a úplně
- topolové a vrbové dříví – hoří rychle a tvoří jen málo uhlíků, je třeba častěji přikládat a vyžaduje téměř dvojnásobný skladovací prostor než bukové dříví. Toto dříví je možné ale často koupit velmi levně, a proto se jedná také o smysluplnou alternativu
*kWh – Kilowatthodina je jednotkou energie. 1 litr topného oleje obsahuje 10 kWh energie
*m3 – prostorový metr – 1 kubický metr naskládaného dříví, tedy s mezerami mezi poleny
*obsah vody – udává kolik procent váhy v kusu dřeva obsahuje vodu. Pro smysluplné spalování nesmí obsahovat dřevo víc jak 20 % vody.
zdroj: Ulrich Brunner GmbH
