Já do lesa nepojedu… aneb jak se připravit na topnou sezónu

Léto. Čas slunce, koupání, pohody. Pro někoho. Pro jiné je to začátek zcela odlišného období – sezóny dřeva. Ti, kdo topí dřevem, vědí své. Někdo sbírá zážitky, jiný třísky, otlaky a mozoly. Protože jak říkával můj otec: „Až se zima zeptá!“

Dnes už naštěstí nemusíme trávit celé léto sekyrou v ruce, přesto je dobré začít s přípravou včas. Suché, správně uložené dřevo je základ spolehlivého a úsporného topení. A kdo se chce v zimě opravdu ohřát, měl by se o to postarat včas – ideálně už teď.

Kde vzít dřevo (a nekrást)

Možností, jak si zajistit palivové dřevo, je několik. Tou nejromantičtější, ale zároveň nejméně efektivní metodou je paběrkování – sběr klestí v lese. Legálně a zdarma si můžete nasbírat suché větve do průměru 7 cm, které leží na zemi. Je to práce pro trpělivé lidi s časem, ideální spíš pro chataře nebo jako doplněk pro příležitostné topení.

Druhou možností je samovýroba – tedy dohoda s vlastníkem lesa, který vám označí kácené nebo padlé stromy. Vy si je pak sami nařežete, odvezete a zpracujete. Tato varianta je levná (cca 100–500 Kč za m³), ale fyzicky i časově náročná. Vyžaduje výbavu, zkušenosti a často i partu pomocníků. Pokud to ale berete jako sport a relax, může být i příjemnou letní aktivitou.

Praktickým řešením pro většinu lidí je koupě palivového dřeva – buď v metrových kusech, nebo rovnou nařezaného a naštípaného. Metrové dřevo je třeba ještě zpracovat, ale přiveze vám ho až domů. Největší pohodlí poskytuje štípané dřevo na požadovanou délku (obvykle 25–50 cm), které vám dovezou a vysypou před kolnu. Cena se liší podle druhu dřeva a lokality, ale počítejte zhruba 1 000–1 700 Kč za sypaný prostorový metr.

Pozor však na rozdíly v měrných jednotkách. Zatímco plnometr znamená čistý kubík dřeva bez mezer, prostorový metr už mezery obsahuje a sypaný prostorový metr (PRMS) obsahuje ještě víc vzduchu. Obecně platí: čím méně práce s dřevem uděláte vy, tím víc zaplatíte.

Skladování dřeva: klíč k teplému domovu

Získat dřevo je jen první krok. Aby dobře hořelo, musí být suché – ideálně s vlhkostí pod 20 %, ještě lépe pod 10 %. Dřevo by mělo schnout přirozeně na vzdušném, slunném místě, ideálně pod přístřeškem a bez kontaktu se zemí. Skladování v blátě, zakryté plachtou až na zem, je zaručený recept na zklamání.

Metrové dřevo se skladuje nejprve venku, později se může přemístit pod střechu. Štípané polínko by mělo mít alespoň dvě štípané strany – lépe vysychá a efektivněji hoří. Vlhkoměr je levná a užitečná pomůcka, která vám řekne, kdy je dřevo připravené k topení. Pokud svítí červená, klidně ho ještě rok nechte být.

Suché dřevo = spokojený kamnař

Snad nejčastější chyba lidí topících dřevem? Topení mokrým dřevem. Nehoří, ale vaří. Kouří, dehtuje, zanáší komín a trápí topeniště. Pokud vám kamna špatně táhnou, špiní se sklo, v ohništi zůstává nedohořelé dřevo a komín je plný sazí, pravděpodobně topíte dřevem, které mělo ještě pár měsíců spát.

Suché dřevo vám ale nabídne přesný opak: čistý plamen, minimum popela, maximální teplo a radost z topení. Kamna vám poděkují, komín si oddychne a vaše peněženka také – ze suchého dřeva totiž získáte maximum energie.

Takže ano, sucho je základ. Ať už si dřevo pořizujete sami s motorovkou v ruce, objednáváte štípané metry nebo vám ho přinese služebná v košíku ke kamnům, vždy platí jedno: suché dřevo je základ vaší zimní pohody.