Dnes už naštěstí nemusíme trávit celé léto sekyrou v ruce, přesto je dobré začít s přípravou včas. Suché, správně uložené dřevo je základ spolehlivého a úsporného topení. A kdo se chce v zimě opravdu ohřát, měl by se o to postarat včas – ideálně už teď.

Kde vzít dřevo (a nekrást)

Možností, jak si zajistit palivové dřevo, je několik. Tou nejromantičtější, ale zároveň nejméně efektivní metodou je paběrkování – sběr klestí v lese. Legálně a zdarma si můžete nasbírat suché větve do průměru 7 cm, které leží na zemi. Je to práce pro trpělivé lidi s časem, ideální spíš pro chataře nebo jako doplněk pro příležitostné topení.

Druhou možností je samovýroba – tedy dohoda s vlastníkem lesa, který vám označí kácené nebo padlé stromy. Vy si je pak sami nařežete, odvezete a zpracujete. Tato varianta je levná (cca 100–500 Kč za m³), ale fyzicky i časově náročná. Vyžaduje výbavu, zkušenosti a často i partu pomocníků. Pokud to ale berete jako sport a relax, může být i příjemnou letní aktivitou.

Praktickým řešením pro většinu lidí je koupě palivového dřeva – buď v metrových kusech, nebo rovnou nařezaného a naštípaného. Metrové dřevo je třeba ještě zpracovat, ale přiveze vám ho až domů. Největší pohodlí poskytuje štípané dřevo na požadovanou délku (obvykle 25–50 cm), které vám dovezou a vysypou před kolnu. Cena se liší podle druhu dřeva a lokality, ale počítejte zhruba 1 000–1 700 Kč za sypaný prostorový metr.

Pozor však na rozdíly v měrných jednotkách. Zatímco plnometr znamená čistý kubík dřeva bez mezer, prostorový metr už mezery obsahuje a sypaný prostorový metr (PRMS) obsahuje ještě víc vzduchu. Obecně platí: čím méně práce s dřevem uděláte vy, tím víc zaplatíte.

Skladování dřeva: klíč k teplému domovu

Získat dřevo je jen první krok. Aby dobře hořelo, musí být suché – ideálně s vlhkostí pod 20 %, ještě lépe pod 10 %. Dřevo by mělo schnout přirozeně na vzdušném, slunném místě, ideálně pod přístřeškem a bez kontaktu se zemí. Skladování v blátě, zakryté plachtou až na zem, je zaručený recept na zklamání.

Metrové dřevo se skladuje nejprve venku, později se může přemístit pod střechu. Štípané polínko by mělo mít alespoň dvě štípané strany – lépe vysychá a efektivněji hoří. Vlhkoměr je levná a užitečná pomůcka, která vám řekne, kdy je dřevo připravené k topení. Pokud svítí červená, klidně ho ještě rok nechte být.

Suché dřevo = spokojený kamnař

Snad nejčastější chyba lidí topících dřevem? Topení mokrým dřevem. Nehoří, ale vaří. Kouří, dehtuje, zanáší komín a trápí topeniště. Pokud vám kamna špatně táhnou, špiní se sklo, v ohništi zůstává nedohořelé dřevo a komín je plný sazí, pravděpodobně topíte dřevem, které mělo ještě pár měsíců spát.

Suché dřevo vám ale nabídne přesný opak: čistý plamen, minimum popela, maximální teplo a radost z topení. Kamna vám poděkují, komín si oddychne a vaše peněženka také – ze suchého dřeva totiž získáte maximum energie.

Takže ano, sucho je základ. Ať už si dřevo pořizujete sami s motorovkou v ruce, objednáváte štípané metry nebo vám ho přinese služebná v košíku ke kamnům, vždy platí jedno: suché dřevo je základ vaší zimní pohody.

Vaření na kachlových kamnech mu dodává jedinečný charakter – pomalé, rovnoměrné teplo nechá vyniknout jeho přirozenou sladkost a jemnost. Ať už se rozhodnete chřest dusit, péct, nebo nakládat, právě teď je ten správný čas dopřát si tuto sezónní lahůdku v plné kráse.

Grilovaný bílý chřest s hnědým máslem, lískovými ořechy a aioli z černého česneku

Ingredience:

Na chřest:

• 500 g bílého chřestu
• 500 ml plnotučného mléka
• 2 stroužky česneku (rozmáčknuté)
• 2 snítky tymiánu
• Sůl
• Máslo na grilování

Na hnědé máslo s lískovými ořechy:

• 100 g nesoleného másla
• 50 g lískových ořechů (nahrubo nasekaných)
• Šťáva z ½ citronu
• Sůl a čerstvě mletý pepř
• Kůra z 1 bio citronu (na dokončení)

Na aioli z černého česneku:

• 2 žloutky
• 1 lžička dijonské hořčice
• 1 lžička bílého vinného octa
• 150–200 ml oleje (slunečnicový nebo řepkový)
• 3–4 stroužky černého česneku
• Sůl a pepř

Postup:

1. Předvaření chřestu v ochuceném mléce:

1. Očištěný bílý chřest vložte do hrnce s mlékem, do kterého jste přidali česnek, tymián a sůl.
2. Přiveďte k varu a nechte jemně vařit 1 minutu – chřest musí zůstat pevný a křupavý.
3. Vyjměte z mléka a nechte vychladnout.

2. Příprava hnědého másla s ořechy:

1. Máslo dejte do rendlíku a pozvolna zahřívejte, dokud nezačne hnědnout a vonět po oříšcích (asi 5–7 minut).
2. Jakmile máslo dosáhne oříškové barvy, stáhněte z ohně a přidejte nasekané lískové ořechy.
3. Vmíchejte citronovou šťávu, sůl a pepř. Nechte stát stranou.

3. Grilování chřestu:

1. Rozehřejte grilovací pánev nebo gril.
2. Chřest potřete rozpuštěným máslem a opečte zprudka ze všech stran – stačí krátce, aby získal barvu a zůstal uvnitř šťavnatý.
3. Nepoužívejte olivový olej – může způsobit hořkost.

4. Aioli z černého česneku:

1. V mixéru nebo pomocí metly prošlehejte žloutky, hořčici a ocet.
2. Za stálého šlehání pomalu přilévejte olej – nejdřív kapku po kapce, poté tenkým pramínkem, až vznikne hustá emulze.
3. Přidejte černý česnek (rozmačkaný nebo rozmixovaný na pastu), sůl, pepř a důkladně promíchejte.

Servírování:

Na talíř naaranžujte grilovaný chřest, přelijte ho hnědým máslem s lískovými ořechy a na závěr posypte čerstvě nastrouhanou citronovou kůrou. Podávejte s aioli z černého česneku v misce vedle nebo přímo na talíři.

Nakládaný bílý chřest

Ingredience (na 2 sklenice o objemu 500 ml):

• 500 g bílého chřestu
• 300 ml bílého vinného octa (nebo jablečného)
• 200 ml vody
• 1 lžíce cukru
• 1 lžička soli
• 1 lžička hořčičných semínek
• 1 lžička koriandrových semínek
• 4 kuličky černého pepře
• 2 bobkové listy
• 1 menší stroužek česneku (na každou sklenici)
• 2 snítky estragonu nebo kopru (volitelné)
• citronová kůra (z chemicky neošetřeného citronu – pár proužků)

Postup:

1. Příprava chřestu:

• Chřest oloupej a odkroj dřevnaté konce. Pokud jsou silnější kusy, můžeš je podélně rozříznout.
• Do většího hrnce přiveď k varu osolenou vodu (nebo vodu s trochou citronové šťávy) a chřest krátce blanchuj – cca 1–2 minuty, jen aby mírně změkl, ale zůstal pevný.
• Rychle zchlaď v ledové vodě a nech okapat.

2. Nálev:

• V menším hrnci smíchej ocet, vodu, cukr, sůl a koření (hořčičná a koriandrová semínka, pepř, bobkový list).
• Přiveď k varu a vař asi 2 minuty, pak stáhni z plamene.

3. Sterilizace a plnění:

• Sklenice a víčka vyvař nebo sterilizuj v troubě (100 °C cca 10 minut).
• Do každé sklenice vlož česnek, kousek citronové kůry, případně estragon nebo kopr.
• Chřest vyskládej pevně do sklenic – pokud jsou stonky delší, můžeš je zkrátit nebo použít vyšší sklenici.
• Zalij horkým nálevem tak, aby byl chřest celý ponořen. Uzavři víčkem.

4. Zavaření (volitelné, pro delší trvanlivost):

• Sklenice můžeš zavařit 10 minut při 85 °C ve vodní lázni. Není to nutné, pokud plánuješ chřest spotřebovat do 2–3 týdnů a uchováš ho v lednici.

Tipy a trvanlivost:

• Nakládaný chřest je ideální po 3–5 dnech, kdy se chutě rozleží.
• V lednici vydrží (nezavařený) cca 3 týdny.
• Po zavaření a uskladnění na chladném a tmavém místě vydrží i několik měsíců.

Zelený chřest má za sebou bohatou historii – pochází z oblasti Středomoří, kde byl ceněný už ve starověkém Egyptě, Řecku i Římě. Ve středověku se stal symbolem luxusu na královských dvorech a dnes je oblíbený nejen pro svou chuť, ale i pro vysoký obsah vitamínů (A, C, E, K), kyseliny listové a antioxidantů. Je lehce stravitelný, nízkokalorický a výborně se hodí do moderní, lehké kuchyně.

V následujících receptech ti ukážeme, jak z této jarní delikatesy vytěžit maximum – ať už ji připravíš jen s kapkou citronu, v krémové omáčce, nebo jako součást plnohodnotného jídla.

Grilovaný zelený chřest s ricottovo-burratovým krémem a citronem

Ingredience (na 2 porce):

• 1 svazek zeleného chřestu
• olivový olej
• sůl a čerstvě mletý pepř

Na krém:

• 100 g ricotty
• 100 g burraty
• strouhaná citronová kůra (z ½ citronu)
• šťáva z ½ citronu
• sůl a pepř
• trocha olivového oleje

Postup:

1. Příprava chřestu
   Očisti chřest – odlom dřevnaté konce (praskne přesně tam, kde má). Omyj a osuš.
2. Dochucení
   Chřest pokapej olivovým olejem, osol a opepři. Díky své kvalitě ho můžeš ochutnat i syrový – má příjemnou hráškovou chuť.
3. Grilování
   Rozpal gril nebo grilovací pánev. Chřest griluj zprudka, jen krátce (cca 2–3 minuty z každé strany), aby si zachoval pevnost a zůstal krásně křupavý.
4. Příprava krému
   V misce smíchej ricottu a natrhanou burratu. Přidej trochu citronové šťávy a kůry, zakápni olivovým olejem, dochuť solí a pepřem. Promíchej do jemného krému.
5. Servírování
   Na talíř rozetři vrstvu ricottovo-burratového krému a polož na něj horký grilovaný chřest. Můžeš dozdobit ještě kapkou olivového oleje nebo čerstvě mletým pepřem.

Bílé máslové fazole se špenátovo-chřestovým krémem a misem

S opečeným chřestem, baby brokolicí a kyselou jarní cibulkou

Ingredience (pro 4 porce):

Na fazole:

• 300 g sušených bílých máslových fazolí
• sůl
• voda na namočení + vaření

Na krémovou omáčku:

• 2 šalotky (najemno nasekané)
• 2 stroužky česneku (nasekané)
• 2 lžíce másla
• 1 lžíce olivového oleje
• 2 hrsti čerstvého špenátu
• 6–8 konců zeleného chřestu (nakrájené na menší kousky)
• hrst koriandru
• 100 ml zeleninového vývaru
• 100 ml smetany na vaření
• sůl, čerstvě mletý pepř
• citronová šťáva (dle chuti)

Na dochucení fazolí:

• 1 lžíce másla
• 1–2 lžičky bílé miso pasty

Na zeleninu k podávání:

• 6–8 hlavic chřestu (spodní části odříznout)
• 1 svazek baby brokolice
• olivový olej na restování

Na finální ozdobu:

• 2 jarní cibulky
• 2–3 syrové stonky chřestu (nakrájené najemno)
• 1 lžíce jablečného octa
• lístky čerstvé máty
• citronová šťáva nebo citronové kapky

Postup:

1. Předem připravíme fazole:

• Den předem fazole důkladně propláchneme a namočíme do studené vody.
• Druhý den slijeme a uvaříme do měkka v čisté vodě se špetkou soli (cca 60–90 min dle typu fazolí).

2. Připravíme špenátovo-chřestový krém:

• Na pánvi rozehřejeme máslo s olivovým olejem.
• Přidáme šalotku a necháme zesklovatět, pak přidáme česnek.
• Vmícháme špenát, kousky chřestu a koriandr, krátce zarestujeme.
• Osolíme, opepříme, podlijeme vývarem a smetanou.
• Necháme asi 5–7 minut mírně provařit.
• Poté vše rozmixujeme do hladkého krému a dochutíme citronovou šťávou.

3. Fazole s misem:

• Uvařené fazole scedíme a na pánvi opečeme na másle dozlatova.
• Přidáme miso pastu a dobře promícháme – fazole musí být krásně zlaté a lesklé.
• Zalijeme krémovou omáčkou a necháme vše krátce propojit a „zakrémovat“.

4. Zelenina k podávání:

• Hlavice chřestu a baby brokolici opečeme zprudka na pánvi na olivovém oleji – cca 2–3 minuty, aby zůstaly křupavé.

5. Kyselá cibulka a chřest:

• Jarní cibulku a syrový chřest nakrájíme najemno.
• Zakápneme jablečným octem a necháme chvíli odležet – vznikne svěží a lehce nakyslá příloha.

Servírování:

• Do hlubokého talíře dáme miso-fazole s krémovou omáčkou.
• Navrch položíme opečený chřest a baby brokolici.
• Ozdobíme nakyslou směsí cibulky a syrového chřestu.
• Posypeme lístky máty.
• Nakonec zakápneme citronovou šťávou.

Přestože šlo o jeden z největších veletrhů svého druhu, zůstává pravdou, že opravdových novinek nebylo tolik, jak bychom si přáli. Většina značek se držela osvědčených cest, často představovala produkty, které působily jako lehce upravené kopie konkurence. O to více však zazářily ty, které nepolevují v hodnotách, kvalitě ani odvaze přinést něco nového. A právě o nich bude tento článek.

Brunner – německá preciznost, vize a GreenLine filozofie

Brunner i letos potvrdil, proč je považován za technologického lídra v oboru. Jejich krbová vložka Panorama 51/25/101/25 patřila k vrcholům veletrhu – třístranné prosklení umožňuje maximální kontakt s plamenem a její architektonický tvar z ní činí centrální prvek každého prostoru. Vložka je navržena pro velká polena, a proto se hodí především do prostornějších interiérů.

Zaujaly však i další produkty z jejich portfolia – například Brunner BKH Green, moderní přímotop s vysokou účinností nebo Panorama Sky, zástěna proti větru pro venkovní krby.

Zvláštní zmínku si zaslouží Brunnerova produktová řada GreenLine, která bude na trhu známa pod označením BKH. Představuje ekologickou budoucnost topení. Vložky v této řadě splňují nejpřísnější emisní normy, a přitom si zachovávají výjimečný design i výkon. GreenLine ukazuje, že i v oblasti vytápění lze jít cestou odpovědnosti bez kompromisů.

Firetube – když má teplo osobnost

Kamna z dílny firetube působí jako odpověď na současné potřeby moderního bydlení. Modulární koncepce umožňuje přizpůsobit sestavu přesně podle požadavků – můžete si přidat varnou plotýnku, troubu nebo teplovodní výměník. Dvířka jsou menší, což umožňuje intenzivnější spalování a vyšší účinnost.

Firetube nezapře svou ruční výrobu – vše je precizně zpracované, přitom však velmi osobité. Jejich kamna se hodí jak do moderních, tak do rustikálních prostor. A co víc – značka dbá i na ekologii, používá recyklovatelné materiály a minimalizuje ekologickou stopu výroby.

Westbo – litinová elegance ze Švédska

Švédský Westbo přivezl na veletrh ukázku toho, jak lze tradiční litinu přetvořit v moderní šperk interiéru. Modely Victoria 100 a 125 nabízejí nejen velké prosklení pro krásný výhled na plameny, ale také možnost vaření na horní plotýnce – jako za starých časů.

Zaujala i retro řada Nobel, která designem odkazuje na 70. léta, ale konstrukčně odpovídá požadavkům 21. století. Další modely jako Westbo Classic nebo rustikální varianty přinášejí do prostoru kousek skandinávské historie a poctivého řemesla. Westbo zkrátka ví, jak spojit tradici s elegancí.

Barbas – design s duší, funkčností a ohněm pod širým nebem

Barbas letos vsadil na detail – a udělal dobře. Inovativní systém otevírání dvířek pomocí koženého úchopu je nejen vizuálně atraktivní, ale i velmi příjemný při používání. K tomu připočtěme odvážnější barevné kombinace a máte produkt, který zaujme každého, kdo vnímá krb jako designový objekt.

Barbas přitom neztrácí na funkčnosti – jejich vložky patří mezi nejefektivnější na trhu, s vysokou účinností a velmi tichým provozem. Nabízejí řešení pro menší interiéry i prostory, kde má krb sloužit jako srdce domova.

Velkou pozornost vzbudil také BBQfire – multifunkční venkovní zařízení, které kombinuje luxusní gril a elegantní krb v jednom. V uzavřeném stavu působí jako designový prvek s čistými liniemi, po otevření však nabídne špičkové grilování, pomalé vaření i opékání. A když večer skončí? Jednoduchým pohybem se BBQfire promění v plnohodnotný venkovní krb. Betonokeramické obložení sálá příjemné teplo, zatímco ochranná síť a chytrý zásobník na popel zajišťují bezpečnost a snadnou údržbu.

Tímto produktem Barbas dokazuje, že umí tvořit nejen pro interiér, ale i pro venkovní prostor – stále však s důrazem na estetiku, kvalitu a hlubší smysl propojení člověka s ohněm.

Značky bez vize – přehlídka kopií a slepých uliček

Vedle těchto značek však veletrh ukázal i jinou tvář – řadu vystavovatelů, kteří se spokojili s okopírováním designu svých konkurentů. Bez vlastní identity, bez invence. Produkty se lišily jen v barvě madla nebo typu povrchové úpravy, ale v jádru šlo o totéž.

Zvláštní kapitolou byla prezentace tzv. simulovaných krbů – zařízení, která vůbec nehřejí, ale jen vytvářejí iluzi ohně pomocí obrazovek nebo LED světel. Na první pohled efektní, ale z pohledu řemesla a tepla zcela prázdná. Spíše než kategorie topidel působila jako laciná kulisa bez obsahu.

Závěr: Kde je srdce, tam je oheň

Veletrh World of Fireplaces 2025 ukázal, že oheň není jen fyzikální jev. Je to symbol domova, vztahu k přírodě i naší touhy tvořit něco trvalého. Značky jako Brunner, firetube, Westbo a Barbas tohle pochopily – a proto jsou tahouny celého odvětví.

A právě tam, kde zůstává řemeslo poctivé, kde je vidět roky vývoje i respekt k zákazníkovi, tam vznikají topidla, která mají nejen výkon, ale i duši. Věřím, že právě tento směr bude i do budoucna udávat trend – kvalita, originalita a úcta k teplu jako základu domova.

Velikonoční jehněčí: Osobní zážitek z pečení pod pekou

Letos o Velikonocích jsme si udělali radost – místo klasické pečeně jsme připravili jehněčí pod pekou, tradičním chorvatským způsobem. Peka je litinová nádoba s těžkým kopulovitým víkem, která se zakrývá žhavými uhlíky. Uvnitř se pokrm pomalu dusí a zároveň peče, a výsledek je… famózní.

Jehněčí jsme naložili den předem: sůl, pepř, česnek, olivový olej a čerstvý rozmarýn. Žádná složitost – jen poctivé suroviny.

Do peky jsme dali lůžko z červené cibule, rajčat San Marzano, brambor Grenaille a plátků citronu. Přidali jsme snítky tymiánu a rozmarýnu, všechno podlili bílým vínem, zavřeli víkem a vložili na žhavé uhlíky.

Tři hodiny pomalého pečení vytvořily z masa křehký zázrak. Cibule a brambory nasákly šťávu, rajčata zkaramelizovala a citron dodal svěží kyselost.

Na závěr jsme šťávu z výpeku svařili a zamáslovali, čímž vznikl sametový jus – ideální na přelití masa nebo na namáčení kousku chleba.

Jak funguje pečení pod pekou

1. Příprava ohniště

Peka potřebuje žár – ideálně z tvrdého dřeva (dub, buk). Dřevo nech hořet, dokud nezískáš silnou vrstvu uhlíků – zhruba 60–90minut.

2. Příprava masa a zeleniny

Marinuj maso klidně den předem. Dovnitř peky vrstvi zeleninu, citrony, bylinky, maso a víno. Nepřeháněj to s tekutinou – většina se uvolní z masa a zeleniny.

3. Pečení

Peka se položí na uhlíky, zakryje víkem a zasype další vrstvou žhavého uhlí. Důležité je udržovat žár – přikládej bokem další dřevo, podle potřeby doplň uhlíky. Peč 2,5–3 hodiny.

4. Dokončení

Výpek můžeš svařit a zjemnit kouskem másla – vznikne tak dokonalý jus. Zeleninu a brambory podávej jako přílohu – budou mít bohatou, nasládlou a lehce kouřovou chuť.

Recept: Jehněčí pod pekou (pro 6–8 osob)

Ingredience:

• cca 2,5–3 kg jehněčí kýty nebo plece
• 4 červené cibule
• 6–8 rajčat San Marzano
• 800 g brambor Grenaille
• 1 citron (na plátky)
• 6–8 stroužků česneku
• Čerstvý rozmarýn a tymián
• 100 ml olivového oleje
• 300 ml suchého bílého vína
• Sůl, čerstvě mletý pepř

Postup:

1. Maso den předem osol, opepři, potřete česnekem, olejem a rozmarýnem.
2. Do peky vlož cibuli, rajčata, brambory, citron a bylinky. Navrch maso, podlij vínem.
3. Přikryj, postav na uhlíky, zasyp a peč 2,5–3 hodiny.
4. Výpek po upečení přelij do hrnce, svař a přidej máslo pro vytvoření jemného jusu.

Přílohy, které pozvednou celý stůl

Tzatziki s mátou a koprem

Ingredience:

• 1 velká okurka
• 400 g řeckého jogurtu
• 2–3 stroužky česneku
• Hrst máty
• Velká hrst kopru
• 1 lžíce citronové šťávy
• 1 lžička vinného octa
• 1 lžíce olivového oleje
• Sůl

Postup:
Okurku nastrouhej a vymačkej, smíchej se zbytkem surovin. Nech v chladu odležet.

Kopr tu hraje hlavní roli – dává tzatziki jiskru a svěžest.

Hummus

Ingredience:

• 400 g vařené cizrny
• 2 lžíce tahini
• 2 stroužky česneku
• 2 lžíce citronové šťávy
• 3 lžíce olivového oleje
• Sůl
• Trochu vody nebo vývaru z cizrny

Postup:
Vše rozmixuj dohladka. Ozdob olejem, paprikou nebo sezamem.

 Naan

Ingredience:

• 500 g hladké mouky
• 7 g sušeného droždí
• 250 ml vody
• 150 g bílého jogurtu
• 1 lžička cukru
• 1 lžička soli
• 2 lžíce oleje
• Máslo s česnekem a petrželí na potření

Postup:
Zamíchej těsto, nech kynout 1 hodinu. Rozděl, vyválej, opeč na pánvi. Potři česnekovým máslem.

Chimichurri z ručně sekaných bylinek

Ingredience:

• 1 hrst hladkolisté petržele a koriandru
• 2–3 stroužky česneku
• 1 chilli paprička
• 1 lžíce červeného vinného octa
• 5–6 lžic olivového oleje
• Sůl, pepř, cukr
• Šťáva z citronu

Postup:
Bylinky nasekej ručně, smíchej s česnekem, chilli, octem, olejem a citronem. Nech rozležet.

Tabbouleh

Ingredience:

• 150 g bulguru
• 2–3 rajčata
• okurka hadovka
• Svazek hladkolisté petržele
• 3x šalotka
• Svazek máty
• 2 jarní cibulky
• Šťáva z citronu
• Olivový olej
• Sůl, pepř

Postup:
Bulgur spař a nech změknout. Vše nasekej, smíchej a dochuť. Podávej vychlazené.

Závěrem: Proč peka?

Protože zpomaluje. Protože vrací ke kořenům. Protože vytváří jídlo, které má duši. Pečení pod pekou není jen způsob vaření – je to způsob, jak si jídlo opravdu užít. Ať už připravíte jehněčí, chobotnici nebo jen zeleninu, výsledek vás vždycky překvapí hloubkou chuti. Dopřejte si ten zážitek. A vemte s sebou pár přátel.

Foto | archiv Kolem kamen, zámek Slatiňany

Minulý týden se na zámku Slatiňany uskutečnila poutavá přednáška o rekonstrukci zámecké kuchyně. Pochází z 19. století a sloužila původně jako srdce zámku, kde se připravovaly pokrmy pro šlechtickou rodinu i jejich hosty. Díky citlivé rekonstrukci dnes opět ožívá ve své plné funkčnosti a přibližuje návštěvníkům dobové kulinářské umění.

Přednášel zapálený kastelán pan Bušta, který nás seznámil s historií a významem kuchyně, a o obnově topidel, sporáku i dalších kuchyňských zařízení nám zasvěceně vyprávěl kamnář Zdeněk Augusta.
Ačkoli za okny panovala ještě zima, uvnitř kuchyně bylo příjemně teplo, což podtrhovalo atmosféru autentického prostředí. Najít cestu k zámecké kuchyni nebylo nijak složité – stačilo jít po vůni právě dopečených buchet, která se linula chodbami zámku.

Součástí přednášky byla i praktická ukázka pečení škvarkových placek, které jsme měli možnost ochutnat. Po rekonstrukci se jedná o jedinou plně funkční zámeckou kuchyni tohoto druhu, což z ní dělá skutečný unikát. Dozvěděli jsme se také mnoho zajímavostí – například co je rotissoire, grilloir nebo potager. Mimochodem, všechny tyto historické kuchyňské přístroje byly během přednášky v provozu a účastníci tak mohli vidět jejich funkčnost na vlastní oči.

Pokud vás celková rekonstrukce této výjimečné kuchyně zajímá podrobněji, více informací najdete v jarním 49. vydání časopisu Kolem kamen, které vychází 30. března. A pokud vás láká poznávání historie všemi smysly, doporučujeme sledovat stránky zámku, kde najdete informace o dalších zajímavých připravovaných akcích. Zážitek z přednášky byl skvělý nejen pro milovníky tradičního pečiva, ale také pro všechny, kteří ocení technickou a důmyslnou stránku historického kuchyňského vybavení.

Na závěr ještě jeden tip na knihu. Je sice vyprodaná, ale v antikvariátu koukněte po knize Zámecké kuchyně od Vítězslava Štajnochra. Jedná se o velice podrobné a poutavé čtení – od vaření s otevřeným ohněm, přes kuchyně s uzavřeným ohništěm, až po moderní kuchyňská zařízení. Součástí je i rozsáhlá kapitola věnovaná sporákovému nádobí. Tak kdo bude mít štěstí a na knihu narazí, přejeme krásné čtení.

Feuer  Iglu – víc než jen pec na pizzu!

Feuer Iglu od německého výrobce Brunner není jen obyčejná pec na pizzu. Díky skvělé akumulaci tepla v ní připravíte celý nedělní oběd – od šťavnatého masa až po dokonale propečenou zeleninu. A pokud milujete domácí pečivo, zvládne i voňavý kváskový chléb s křupavou kůrkou. S Feuer Iglu posunete své kulinářské umění na novou úroveň!

Ingredience

Budeme potřebovat:

• 50 g kvásku
• 100 g vody
• 100 g žitné celozrnné mouky
• 375 g vody
• 200 g chlebové pšeničné mouky
• 50 g špaldové chlebové mouky
• 250 g celozrnné pšeničné chlebové mouky
• 12 g mořské soli
• Postup přípravy chleba
  1. Příprava rozkvasu

  Používám žitný celozrnný kvásek, protože roste rychleji než pšeničný. Díky tomu stačí rozkvas připravit jen 4 hodiny před přidáním do těsta.

  Suroviny na rozkvas:

  • 50 g kvásku
  • 100 g vody (pokojová teplota)
  • 100 g žitné celozrnné mouky

  Všechny ingredience smícháme, aby nezůstaly hrudky nebo suchá mouka. Zakryjeme a necháme kvasit 4 hodiny.

  2. Příprava těsta

  Těsto bude mít 70% hydrataci, což znamená, že na 1 kg mouky použijeme 700 g vody. V tomto receptu pracujeme s 500 g mouky.

  Suroviny na těsto:

  • 375 g vody
  • 200 g chlebové mouky
  • 50 g špaldové chlebové mouky
  • 250 g celozrnné pšeničné mouky
  • 12 g soli

  Postup:

  1. Do velké mísy nalijeme 350 g vody a přidáme všechny druhy mouky. Zamícháme a necháme 20 minut odpočívat (autolýza).
  2. Po uplynutí této doby zapracujeme do těsta 225 g rozkvasu. Nejlépe to jde překládáním – těsto chytneme, natáhneme a přeložíme směrem do středu. Opakujeme, dokud se vše nespojí. Necháme 40 minut odpočívat.
  3. Smícháme 12 g soli s 25 g vody a přilijeme k těstu. Jemně zapracujeme stejným způsobem jako kvásek – opět překládáním.
  4. Každých 20 minut provedeme čtyři kola překládání. Ruce si navlhčíme, těsto podebereme, natáhneme a přeložíme směrem od sebe. Opakujeme, dokud těsto neztuhne natolik, že už nepůjde přeložit.
  5. Po čtvrtém přeložení necháme těsto kynout 1 hodinu.
  6. Lehce pomoučníme pracovní plochu i ošatku. Těsto opatrně vyklopíme z mísy, roztáhneme do tvaru čtverce a postupně překládáme rohy směrem ke středu, čímž vytvoříme napětí. Poté těsto otočíme hladkou stranou nahoru a vložíme do ošatky.
  7. Přikryjeme a necháme kynout 2–4 hodiny. Když do těsta jemně dloubneme prstem, mělo by se pomalu vracet – pokud se vrátí hned, potřebuje ještě kynout, pokud zůstane důlek, už je překynuté.
  3. Pečení chleba

  Pečení ve Feuer Iglu

  Pomoučníme lopatu na chleba a těsto na ni opatrně vyklopíme. Nožem nebo žiletkou nařízneme povrch v úhlu 45°.
  Chléb sázíme do předehřátého Feuer Iglu na 220 °C, kde už jsou jen uhlíky. Pečeme přibližně 50 minut podle toho, jak chceme mít vypečenou a křupavou kůrku. Pečeme se zavřenými dvířky. Každých 15 minut chleba zvlhčíme rozprašovačem na vodu. Po upečení necháme chleba alespoň 45 minut vychladnout, než ho nakrojíme.

  Pečení v troubě

  1. 90 minut před pečením nahřejeme troubu na 250 °C a vložíme do ní litinový hrnec.
  2. Připravíme si pečicí papír, lehce ho pomoučníme a vyklopíme na něj těsto. Nožem nebo žiletkou nařízneme povrch v úhlu 45°.
  3. Opatrně přendáme těsto do rozpáleného hrnce, přiklopíme a pečeme 30 minut na 250 °C.
  4. Po 30 minutách sundáme víko, snížíme teplotu na 220 °C a pečeme ještě 20 minut, aby vznikla křupavá kůrka. Pokud preferujete měkčí kůrku, můžete péct celých 50 minut pod pokličkou, ale po 30 minutách snížit teplotu.Přejeme, ať se dílo podaří.

Tento víkend jsme se rozhodli udělat něco trochu jiného než tradiční masopustní koblihy. Naším cílem bylo vytvořit lahodný dezert, který zahřeje naše chutě a dodá naší kuchyni něco speciálního. Rozhodli jsme se tedy připravit dánský pokrm zvaný æbleskiver – malé kuličky podobné koblihám, které připravují seveřané v době Vánoc. Ale jako masopustní změna je tohle rozhodně dobrá volba.

Slovo „æbleskive“ lze přeložit jako „plátky jablek“, což může na první pohled překvapit, protože jablka v receptu nejsou běžně přítomná. Původně byly æbleskiver připravovány s kousky jablek uvnitř, což dávalo dezertu specifickou chuť a strukturu. S postupem času se však recepty měnily a dnes jsou oblíbené i bez přímé přítomnosti jablek. Těsto je podobné lívancům a je ovoněné špetkou kardamomu. Tradičně se podává s jahodovou marmeládou. My jsem to stylovost použili brusinkovou. Na přípravu potřebujeme speciální litinovou pánev s hlubokými otvory, v níž se vytvoří z lívancového těsta krásné kuličky.

Receptů na těsto najdete více, ale nám se nejvíce osvědčil ten s kefírem.

Na přípravu asi 20 kuliček budete potřebovat:

• 250 g mouky
• kůra z jednoho citronu
• 1 polévkovou lžíci cukru
• 1,5 čajové lžičky kardamomu
• ½ čajové lžičky prášku do pečiva
• ½ čajové lžičky sody na pečení
• 0,5 čajové lžičky soli
• 3 vejce
• 4 dl podmáslí
• 50 g másla
• sádlo na smažení
• marmeládu a moučkový cukr
• šlehačku na ozdobení

Postup:

• Smíchejte v míse mouku, citronovou kůru, cukr, kardamom, prášek do pečiva a sůl.
• Přidejte i žloutky a podmáslí a míchejte do hladka.
• Přidejte rozpuštěné máslo.
• V další míse vyšlehejte bílky, poté přidejte k těstu.
• Rozehřejte pánev a do každé díry přidejte trochu sádla.
• Naplňte díry těstem a vdolečky rychle osmažte z jedné strany. Pomocí silné špejle je otočte o 90 stupňů, malou lžičkou doplňte trochu těsta a otočte tak aby byla celá kulička rovnoměrně opečená ze všech stran. Chce to trochu grif, ale nebojte se, není to tak těžké.
• Podávejte teplé s marmeládou, šlehačkou, nebo vanilkovým lipánkem.

V literatuře najdete že se smaží na másle, ale nám se lépe smažily na Bio sádle z přeštíka

Dobrou chuť „Velbekom og god appetit!“

Pánev můžete objednat na objednavky@kamnarstvi-bechyne.cz Cena 2438,- Kč s DPH.

Přemýšleli jste někdy nad hnětením těsta, kde se vůbec mazanec vzal? Proč má správný mazanec na povrchu kříž nebo proč ho pečeme zrovna na Velikonoce?

Oslava Velikonoc je pevně spojena s křesťanstvím, původ mazance proto hledejme tamtéž. První recepty pocházejí už z doby kolem 16. století a už v té době existovala celá řada variant. Od chudšího jen s rozinkami, až po tvarohový, na kterém si pochutnávali ti majetnější. Všichni bez výjimky však na povrchu mazance udělali před pečením do těsta kříž, jako symbol ukřižování Ježíše.

Mazanec se tradičně pekl na Bílou sobotu (ve stejný den jako beránek), aby byl nachystán na nedělní snídani. Ještě před ní ale hospodyňky vyrazily s mazancem do kostela pro svaté pomazání. Odtud právě pochází název „mazanec“. Velikonoční neděle byla také konečně dnem, kdy se lidé mohly dosyta najíst po čtyřicetidenním půstu. To pak teprve musel chutnat

Když jsme fotili jarní vydání časopisu, upekla nám maminka naší kolegyně tento mazanec. Všude, kde jsme kousek nechali, obratem přišel vzkaz – „Nutně potřebuji recept!“ Tak tady je:

Co budete potřebovat?

• 375 g hladké mouky
• 375 g polohrubé mouky
• 200 g másla
• 200 g cukru moučka
• 2 lžíce cukru krystal
• 150 ml mléka
• 1 kostka droždí
• 1 vanilkový cukry
• 1 lžička citronové kůry
• 3 žloutky + 1 vejce na potření
• rozinky namočené v rumu
• ½ kávové lžičky soli
• mandle na posypání

Jak postupovat?

Ve velké míse smíchejte hladkou a polohrubou mouku. V hrnku smíchejte a zahřejte cukr krystal, mléko a rozdrobené droždí. V míse uprostřed mouky udělejte malý důlek a přilijte směs s droždím. Pomalu přimíchávejte mouku abyste vytvořili kvásek. Zaprašte moukou a nechte 30 minut vzejít.

Máslo, cukr a žloutky utřete spolu s vanilkovým cukrem a citronovou kůrou. Vše přidejte do velké mísy ke kvásku a promíchejte. Těsto by mělo být tužší než na koláče. Přimíchejte nakonec i rozinky a vše nechte opět na teplém místě asi hodinu kynout. 

Vytvarujte bochník mazance a necháte ještě kynout další hodinu. Nakonec mazanec potřete rozšlehaným vejcem a posypte mandlemi. Pečte při 160 °C do zlatova.

Aby toho nebylo málo, tak jí někdo místo žemlovka říká zemlbába, a někdo dokonce housková stařena. V každém případě máme ale tohle sladké jídlo většinou spojené s nějakými zážitky z dětství a přináší spoustu nostalgie. Možná proto se už celá desetiletí drží na jídelníčcích ve školách i závodních jídelnách. Její oblíbenost očividně neklesá ani postupem let, ani trendem zdravého životního stylu, a i my se za ni tentokrát přimlouváme.

Zrovna teď je na žemlovku ideální období. Zima nás bohužel stále neopouští, a to znamená jediné – pořád topíme. Ve sklepě jsme objevili pár zatoulaných jablíček od podzimu. Navíc je půst, takže žádné pečínky. Jarní únava s námi také nemá slitování, tak trocha cukru na energii nebude na škodu. 

Pozor, i samotný recept na žemlovku je trochu šťourání do vosího hnízda. Někdo ji totiž připravuje z rohlíků, někdo z toustového chleba a najdou se i takoví, kteří sáhnou po vánočce. Každý má tu svojí. A to je dobře. Bojujme za rozmanitost. To platí ve společnosti i v žemlovkách. Tady je ta naše:

Co budete potřebovat?

• 5 ks středně velkých jablek
• 4 lžíce cukru krystal (můžete přidat i víc, když máte kyselá jablka) 
• 2 lžičky mleté skořice
• 50 g másla (navíc troška na vymazání formy)
• 1 veku
• 250 g polotučného tvarohu 
• 4 vajíčka
• 1 kelímek 31% smetany
• 100 ml mléka 
• 1 lžíce moučkového cukru na oslazení šlehaných bílků
• 1 vanilkový cukr 
• pekáček 20×30 cm

Jak postupovat?

Oloupaná jablíčka nakrájejte na malé kousky. Promíchejte s lžící cukru a se skořicí. Pokud máte jablka hodně kyselá, klidně přidejte cukru víc.

Oddělte si žloutky a bílky. V míse smíchejte tvaroh se 2 žloutky, oslaďte 2 lžícemi cukru, a navíc přidejte jeden vanilkový́ (případně vanilkový́ extrakt). Ve vedlejší míse prošlehejte smetanu s mlékem s lžící cukru a 2 žloutky. 

Připravte si pekáček, který nejprve vymažete máslem. Postupně pak namáčejte plátky veky ve smetaně a rovnejte je do pekáčku. Střídejte vždy vrstvu veky, jablek a tvarohu. Poslední vrstva by měla končit vekou.

Celý obsah pekáčku zalijte rozpuštěným máslem. Nechte na hodinu odpočinout, aby se vrstvy propojily. Pečte při 180 °C asi 40 minut. Na závěr ozdobte sněhem z ušlehaných bílků s moučkovým cukrem a ještě chvíli zapečte s čepicí sněhu dozlatova.